Dlouho, celé roky, jsem přemýšlela o dece k životnímu jubileu pro svou sestru. Chtěla jsem něco zvláštního, krásného, výjimečného. A teď už je to aktuální.
Tuze se mi zalíbil vzor Storm at sea, tak jsem ho začala zkoušet. Nejdřív jsem zkoumala obrázky na pinterestu, potom jsem našla nějaký rozkres a důkladně shlédla tohle video a začala konečně šít. Systémem pokus/omyl se mi po dvou týdnech podařilo vytvořit první zkušební čtverec. Můžu říznout do nachystaných látek.
Spřátelené zkušenější patchworkářky mi říkaly, to si dáš, (Proč, však se to šije hezky, říkala jsem si). Ptaly se mě, jestli to budu šít přes papír. (Přes papír, to se šije přes papír? Celou deku? Neee).
Vzala jsem své jediné palcové pravítko 12″ x 6″, nařezala pruhy, čtverce, kosodélníky a sešívala, žehlila a zařezávala na správnou velikost. Neumím přemýšlet v palcích a v určitém okamžiku jsem měla pocit, že mi látka nebude stačit, že ji budu muset dokoupit nebo extrémně improvizovat. Naštěstí to vyšlo, jen tak tak.
Od každé látky jsem měla 2 metry šíře 140-160 cm, přičemž kytičková vyšla těsně. Na borduru jsem přikupovala. Když jsem ušila všechny potřebné dílčí kousky – 112 obdélníků 3,5″ x 6,5″, 49 velkých čtverců 6,5″ x 6,5″ a 64 malých čtverců 3,5″ x 3,5″, dostihlo mě zjištění, že výše zmiňovaný rozkres je vlastně šablonou pro šití přes papír. Stejně bych to tak nešila.
Nikdy by mě dopředu nenapadlo, kolik hodin strávím zařezáváním na potřebný rozměr. To by asi šitím přes papír odpadlo, ale spoustu času by zase zabralo vytrhávání papíru, takže časová úspora nejspíš nula.
Na základní vzor na tuhle konkrétní deku potřebuji 1577 jednotlivých dílků, borduru nepočítám, musí být jednoduchá, aby vynikl vzor.
Spotřeba: Top – 2 m hnědé š. 145 cm, 2 m černé š. 155 cm, 3 m světlé růžičkové š. 140 cm Zadní díl – 2 m černé š. 240 cm Výplň – tenký vatelín 4,5 m š. 150 cm
